Bořiči terasových mýtů: 3 rady z internetu, které vás může stát čas i peníze
Stavba terasy je investice na desítky let. Není divu, že než kutilové nakoupí první prkna, stráví hodiny pročítáním internetových diskuzí a facebookových skupin. Problém je, že se tam často šíří „zaručené rady“, které v praxi končí zbytečným vztekáním při montáži, nebo hůř – zničeným materiálem. U nás terasy nejen prodáváme, ale i sami montujeme. Víme, jak se materiály chovají v reálných podmínkách. Pojďme se proto podívat na tři nejčastější omyly, se kterými se u nás pravidelně setkáváme.
Mýtus 1: „Však o WPC se musíte starat úplně stejně jako o dřevo!“
Tohle nám řeklo několik zákazníků. Odpůrci dřevoplastu často tvrdí, že pořízení WPC prken nemá smysl, protože s nimi budete mít na jaře úplně stejnou práci jako s dřevěným masivem.
Jaká je realita? Není to pravda. Zatímco klasická dřevěná terasa vyžaduje pravidelnou údržbu a ošetřování kvalitními nátěry, u prken z dřevoplastu můžete štětce a oleje s klidem vynechat.
Kvalitní plné profily (jako jsou třeba ta od českého výrobce Terafest) stačí na jaře jednoduše vzít vapkou nebo ostříkat hadicí. Zbavíte je prachu, pylu nebo zbytků po podzimním listí a máte hotovo. Navíc u nich nehrozí, že by se vám začaly třepit – jsou naprosto bezpečné i pro bosé dětské nohy a vydrží vám roky.
Mýtus 2: „Když dám pod terasu geotextilii, už nikdy neuvidím plevel.“
Spousta lidí žije v představě, že když pod rošt natáhnou černou fólii, vytvoří magický štít proti přírodě. Jakmile se pak mezi prkny objeví první zelený lístek, okamžitě panikaří, že jim plevel prorůstá skrz podklad.
Jaká je realita? Plevel vám zespodu přes vrstvu štěrku většinou nepronikne. Geotextilie pod terasou omezuje prorůstání vegetace a zároveň odděluje zeminu od štěrkového lože, čímž pomáhá zachovat jeho drenážní vlastnosti a stabilitu. Není to ale stoprocentní ochrana.
Skutečnost je taková, že plevel se na terasu dostává shora. Létající semena se z ovzduší snesou na povrch, zapadnou do spár mezi prkny, zachytí se v prachu a organických nečistotách a následně vyklíčí. Pravidelné odstraňování listí, prachu a dalších nečistot proto spolehlivě omezuje jeho výskyt – terasu stačí občas zamést nebo opláchnout vodou.
Mýtus 3: „Pod terasu nasyp co nejhrubší štěrk, ať z toho pořádně odtéká voda.“
Tohle je rada, která zní logicky, ale při samotné stavbě vás bude stát spoustu nervů. Kutilové v dobré víře objednají fůru hrubého kameniva (frakce 16/32), aby vytvořili tu nejlepší možnou drenáž.
Jaká je realita? Hrubý štěrk je past na správnou montáž. Na frakci 16/32 totiž budete mít problém usadit obrubníky a betonové dlaždice, na které se následně pokládají rektifikační terče a nosiče. Dlaždice se na velkých kamenech viklají a celou podkonstrukci pak jen stěží dostanete do dokonalé roviny. Abyste měli jistotu, že terasa bude stabilní a pevná, měli byste vždy sáhnout po jemnějších frakcích 8/16 a 4/8.
Neučte se na vlastních chybách!
Nechcete při stavbě terasy riskovat? Nechte to na nás. Dodáme vám kvalitní základ, se kterým to zvládnete levou zadní. A pokud si nevíte rady s tím, kolik materiálu budete potřebovat, pošlete nám svůj náčrt (klidně i na čtverečkovaném papíře). My vám ZDARMA připravíme výpočet materiálu na milimetr přesně, abyste měli minimální prořez a nechyběla vám v sobotu odpoledne ani jedna krabice s vruty.